Chinko
ČLENOVÉ TÝMU: Chinko výzkumný tým (asi 20 občanů střední Afriky proškolených na výzkumné asistenty), Michael J. Fay a zaměstnanci společnosti African Park Network v Chinku.
PARTNEŘI & SPONZOŘI:
Oblast Chinko je aktivně řízena a podporována nevládní organizací African Parks Network, která je sama financována různými institucemi a soukromými dárci.
- V aktivně spravované základní zóně přírodní rezervace Chinko jsou hlavně tři agregace hrochů :
I. skupina (> 10) na západě podél řeky Mbari na okraji rezervace, a proto stále částečně vystavena lidskému vlivu.
II. skupina (> 10, <50) v okolí jezera Ngoy ve velmi dobře chráněné a pro účely vymáhání práva snadno dostupné části rezervace.
III. největší populace (> 100) podél řeky Chinko, s optimálním stanovištěm a částečně dobře chráněnými břehy, ale stále zde pozorujeme určité pohyby pytláků.
- Poté, co hroši funkčně vyhynuli v ekosystému, začínají se znovu na malých úsecích říčního stanoviště ve středové zóně objevovat a ovlivňovat své prostředí (otevírání vodních ploch v rybnících bohatých na vegetaci, pošlapávání říční vegetace a vytváření malých ploch krátkotravnatých luk). Tento vliv hrochů na stavbu stanovišť je ve východní části Středoafrické republiky nesmírně důležitý pro dlouhodobé udržení stanovišť a biologické rozmanitosti, protože zanášení otevřených povrchových vod a sukcese keřů a stromů jsou v Chinku všudypřítomná (pozorování Aebischer T. 2018), stejně jako ve velkém národním parku Gounda na severu (Fay M. a Elkan P. 2018). Je proto velmi pravděpodobné, že většina spásačů bude mít prospěch z krátkých travnatých luk, ryby a jiné vodních druhy z otevřené povrchové vody, čímž tato vyšší biomasa pravděpodobně podpoří i vrcholové predátory.
- Po místním vyhynutí žiraf, bílých a černých nosorožců a také ztrátě slonů jsou hroši poslední opravdoví velcí býložravci, kteří se v Chinku stále vyskytují ve významném počtu. Správní rada a vedení Chinka se proto rozhodli považovat hrochy za klíčový druh pro dlouhodobou ochranu stanovišť a biologické rozmanitosti ve východní části SAR.
Pokračující hrozby
- Několik pytláckých táborů bylo v roce 2018 podél řeky Mbari, Chinko a Vovodo strážci zničeno; ve většině z nich byly nalezeny pozůstatky hrochů. Rangeři zabavili desítky metrů hroší kůže, usušené a zpracované k prodeji v Súdánu a k výrobě provazů. Máme vážné důkazy o tom, že hroši jsou nyní, po vymizení populace slonů, ohniskem zájmu pytláků.
Pokrok v roce 2020
1. V roce 2020 se podařilo udržet více než 23 000 km2 bez pastevců s dobytkem a většiny pytláckých aktivit. Zvířata včetně hrocha obojživelného na východě SAR byla aktivně chráněna.
2. Průběžné letecké sčítání, zprávy pozemních týmů v terénu a monitorovací průzkumy potvrzují přítomnost a úspěšnou reprodukci hrochů v hlavních řekách Chinko a Vovodo mezi 5,2 ° severní šířky 7,0 ° severní šířky, podél více než 600 km říčního pobřeží. Kromě toho jsou alespoň dvě populace hrochů v malých jezerech podél řeky Mbari. Tyto populace jsou dobře chráněny, množí se a jejich přítomnost by mohla být dokumentována i v řece Mbari dále po proudu.
3. Chinko se dá považovat za pevný bod ve výskytu hrochů v SAR a má vysoký potenciál udržet početnou populaci těchto megaherbivorů. Další úsilí je věnováno lepší ochraně posledních hrochů a jejich stanovišť podél řeky Chinko, včetně výcviku rangerů a neozbrojených týmů (ECHO). Trénují se v používání lodí pro říční hlídky, zřizují se stálé a dočasné tábory podél řeky, které by později mohly být použity i pro turisty.
4. Aktivní spolupráce a neustálá senzibilizace s místními rybáři a lovci (převážně z Rafai, Bangassou a Ouango) pomáhá ukázat důležitou ekologickou roli hrochů a zvýšit povědomí o jejich ochraně a zmírnění případných konfliktů.